Nemocenská na úřadu práce: Jak se vypočítá a co ovlivní její výši?

Podmínky nároku na nemocenskou při evidenci

Pro získání nároku na nemocenskou během evidence na úřadu práce musí uchazeč o zaměstnání splnit několik základních podmínek. Nárok vzniká pouze osobám, které jsou řádně registrovány na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Zásadní podmínkou je, že nemoc či úraz vznikly v době evidence na úřadu práce, nikoliv před jejím započetím.

Uchazeč musí svůj zdravotní stav doložit potvrzením od lékaře, přičemž pracovní neschopnost musí trvat minimálně 14 kalendářních dnů. Během prvních 14 dnů nemoci nemá uchazeč nárok na nemocenskou dávku, ale pobírá standardní podporu v nezaměstnanosti, pokud na ni má nárok. Od 15. dne nemoci pak vzniká nárok na nemocenské dávky, které vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

Výše nemocenské dávky se vypočítává z tzv. fiktivního denního vyměřovacího základu, který v roce 2024 činí 457 Kč. Nemocenská se pak počítá jako 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Je důležité si uvědomit, že tato částka je výrazně nižší než nemocenská vypočítaná z předchozího výdělku u zaměstnavatele.

Pro zachování nároku na nemocenskou musí uchazeč dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a umožnit kontrolu jeho dodržování. Pokud je zjištěno porušení léčebného režimu, může být výplata nemocenské dávky snížena nebo zcela zastavena. Uchazeč je také povinen oznámit úřadu práce vznik pracovní neschopnosti nejpozději do 8 dnů od jejího začátku.

Během pracovní neschopnosti není uchazeč povinen docházet na pravidelné návštěvy úřadu práce, které jsou jinak součástí evidence. Je však nutné doložit všechny změny zdravotního stavu, včetně případného prodloužení pracovní neschopnosti nebo jejího ukončení. Po ukončení pracovní neschopnosti se uchazeč musí do 3 pracovních dnů osobně dostavit na úřad práce.

Nárok na nemocenskou při evidenci na úřadu práce může vzniknout i opakovaně, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky. Je však třeba mít na paměti, že doba pobírání nemocenské se nezapočítává do podpůrčí doby pro podporu v nezaměstnanosti. To znamená, že se o dobu nemoci prodlužuje celková možná doba pobírání podpory v nezaměstnanosti.

V případě, že uchazeč během pracovní neschopnosti najde nové zaměstnání, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit jak úřadu práce, tak okresní správě sociálního zabezpečení. Nástupem do zaměstnání zaniká nárok na nemocenskou z titulu evidence na úřadu práce a případné další nároky se již řídí podmínkami nemocenského pojištění zaměstnanců.

Rozhodné období pro výpočet nemocenské

Pro stanovení výše nemocenské dávky na úřadu práce je klíčové správně určit rozhodné období. Rozhodným obdobím se rozumí 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost. V případě uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce je situace specifická, protože se zohledňuje jejich předchozí výdělečná činnost.

Pokud uchazeč o zaměstnání před evidencí na úřadu práce pracoval, započítávají se do rozhodného období příjmy z posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Je důležité si uvědomit, že při výpočtu nemocenské se berou v úvahu pouze ty měsíce, ve kterých byl skutečně dosažen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Jestliže v některém měsíci rozhodného období nebyl dosažen žádný příjem, tento měsíc se z rozhodného období vyloučí a období se o tento měsíc prodlouží směrem do minulosti.

V situaci, kdy uchazeč o zaměstnání neměl v rozhodném období žádný započitatelný příjem nebo jeho zaměstnání skončilo před více než 12 měsíci, použije se pro výpočet nemocenské takzvaný denní vyměřovací základ. Ten se stanoví z fiktivního příjmu, který odpovídá výši podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, kterou uchazeč pobíral v rozhodném období.

Specifická situace nastává, pokud uchazeč o zaměstnání pobíral v rozhodném období také nemocenské dávky. Tyto dny se z rozhodného období vyloučí a období se opět prodlouží o vyloučené dny směrem do minulosti. Stejně se postupuje i v případě dnů, kdy uchazeč pobíral peněžitou pomoc v mateřství nebo ošetřovné.

Pro správný výpočet nemocenské je také podstatné zohlednit všechny změny výše podpory v nezaměstnanosti, ke kterým v rozhodném období došlo. Tyto změny mohou významně ovlivnit konečnou výši nemocenské dávky. Úřad práce při výpočtu postupuje podle zákonem stanovených redukčních hranic a procentních sazeb, které se každoročně upravují.

Je třeba zdůraznit, že do rozhodného období se nezahrnují období, kdy uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti z důvodu sankčního vyřazení z evidence nebo kdy mu podpora v nezaměstnanosti nenáležela z jiných zákonných důvodů. Tato období se z výpočtu vylučují a nemají na výši nemocenské dávky žádný vliv.

V případě, že uchazeč o zaměstnání vykonával v rozhodném období činnost na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, započítávají se příjmy z těchto dohod pouze tehdy, pokud z nich bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. To nastává v případě, že měsíční příjem přesáhl zákonem stanovený limit.

Výše nemocenské dávky na úřadu práce se vypočítává z předchozích 12 kalendářních měsíců před vznikem dočasné pracovní neschopnosti, a to z příjmů, které byly dosaženy v tomto období

Radmila Pešková

Denní vyměřovací základ z podpory

Při výpočtu nemocenské dávky pro osoby vedené v evidenci úřadu práce se vychází z jejich denního vyměřovacího základu, který je stanoven z podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. Denní vyměřovací základ se určuje z výše podpory, kterou uchazeč o zaměstnání pobíral v rozhodném období před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Tento základ se vypočítává tak, že se podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci vynásobí koeficientem 0,175 a následně vydělí počtem kalendářních dnů v měsíci.

Parametr výpočtu nemocenské na ÚP	Hodnota
Rozhodné období	12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku DPN
Základ pro výpočet	Podpora v nezaměstnanosti
Výše dávky 1.-14. den	60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
Výše dávky 15.-30. den	66 % redukovaného denního vyměřovacího základu
Výše dávky 31. den a více	72 % redukovaného denního vyměřovacího základu
Vyplácí	OSSZ

Je důležité si uvědomit, že výše nemocenské dávky pro nezaměstnané je zpravidla nižší než nemocenská vypočítaná z předchozího výdělku ze zaměstnání. To je dáno tím, že samotná podpora v nezaměstnanosti je již redukovanou částkou původního příjmu. Pokud uchazeč o zaměstnání v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti již nepobírá podporu v nezaměstnanosti, stanoví se denní vyměřovací základ z poslední přiznané výše podpory.

V praxi to znamená, že pokud například nezaměstnaná osoba pobírala podporu ve výši 11 000 Kč měsíčně a onemocní, její denní vyměřovací základ se vypočítá následovně: 11 000 × 0,175 = 1 925 Kč, což se následně vydělí počtem kalendářních dnů v měsíci (například 31 dní). Výsledný denní vyměřovací základ pak činí přibližně 62 Kč. Z této částky se pak vypočítává samotná nemocenská dávka podle standardních redukčních hranic.

Pro správný výpočet je také podstatné zohlednit období, po které byla podpora v nezaměstnanosti vyplácena. Nárok na nemocenskou dávku vzniká od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. První dva týdny nemoci nejsou u nezaměstnaných nijak finančně kompenzovány, na rozdíl od zaměstnanců, kteří v této době mají nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Systém výpočtu nemocenské dávky pro nezaměstnané osoby také zohledňuje specifické situace, jako je například souběh více podpor nebo přechod z jednoho typu podpory na druhý. V těchto případech se vždy bere v úvahu ta podpora, která byla pobírána bezprostředně před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Je také důležité zmínit, že výše nemocenské dávky je omezena maximální částkou, která je stanovena zákonem o nemocenském pojištění.

Nezaměstnaní musí svou dočasnou pracovní neschopnost řádně nahlásit jak svému ošetřujícímu lékaři, tak příslušné pobočce úřadu práce. Tato povinnost musí být splněna nejpozději v den, kdy jim bylo vystaveno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Nedodržení této povinnosti může vést k sankčnímu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Výše nemocenské dávky v prvních dnech

V případě nemocenské dávky během evidence na úřadu práce je důležité pochopit, jak se stanovuje její výše v počátečním období. Základem pro výpočet nemocenské je tzv. náhradní denní vyměřovací základ, který vychází z podpory v nezaměstnanosti, případně z minimální mzdy, pokud uchazeč podporu nepobírá. V prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti činí nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Pro uchazeče o zaměstnání, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, se náhradní vyměřovací základ stanoví z výše jejich podpory. Konkrétně se vezme měsíční výše podpory, vynásobí se koeficientem 30,4167 (průměrný počet dnů v měsíci) a vydělí počtem kalendářních dnů v měsíci. Získaná částka pak představuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské.

V situaci, kdy uchazeč o zaměstnání již podporu v nezaměstnanosti nepobírá nebo na ni nemá nárok, se náhradní vyměřovací základ odvozuje z minimální mzdy. Pro rok 2024 činí minimální mzda 18 900 Kč. Tento základ se následně upravuje pomocí redukčních hranic, které jsou každoročně valorizovány. První redukční hranice se započítává z 90 %, druhá z 60 % a třetí z 30 %. Částka nad třetí redukční hranicí se nezohledňuje vůbec.

Nemocenská dávka v prvních dnech může být pro mnoho uchazečů o zaměstnání překvapivě nízká, zejména pokud již nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Je to dáno tím, že výpočet vychází z minimální mzdy, která je podstatně nižší než předchozí příjmy většiny pracujících. Systém je nastaven tak, aby motivoval uchazeče k aktivnímu hledání zaměstnání a nebyl zneužíván jako dlouhodobý zdroj příjmu.

Pro správný výpočet je také důležité vědět, že nemocenská se vyplácí za kalendářní dny, nikoli pouze za pracovní dny, jak si někteří uchazeči mylně myslí. Výše dávky se může v průběhu trvání pracovní neschopnosti měnit, zejména pokud dojde ke změně vyměřovacího základu nebo redukčních hranic. Uchazeči o zaměstnání musí svou pracovní neschopnost řádně doložit příslušnými dokumenty od lékaře a dodržovat stanovený léčebný režim, jinak jim může být dávka krácena nebo zcela odebrána.

Je také podstatné zmínit, že nemocenská dávka podléhá zdanění a započítává se do rozhodného příjmu pro posouzení nároku na další sociální dávky. Pro uchazeče o zaměstnání je proto důležité zvážit svou finanční situaci a případně si vytvořit finanční rezervu pro případ nemoci, protože výše nemocenské nemusí pokrýt všechny běžné životní náklady.

Procentní sazba nemocenské od 15. dne

Výpočet nemocenské dávky od patnáctého dne pracovní neschopnosti se řídí jasně stanovenými pravidly, která určuje česká legislativa. Základní procentní sazba nemocenské od 15. dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tato sazba platí i pro uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce, kteří splňují podmínky pro nárok na nemocenské dávky.

Pro osoby vedené v evidenci úřadu práce je situace specifická v tom, že jejich denní vyměřovací základ se odvozuje od podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. Pokud uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti, nemocenská se vypočítává z částky této podpory. V případě, že již podporu v nezaměstnanosti nepobírá, vychází se z poslední výše podpory, kterou dostával.

Systém redukčních hranic hraje klíčovou roli při stanovení konečné výše nemocenské. První redukční hranice se započítává z 90 %, druhá redukční hranice z 60 % a třetí redukční hranice pouze z 30 %. Částka nad třetí redukční hranicí se již do výpočtu nezahrnuje. Takto upravený denní vyměřovací základ se následně vynásobí koeficientem 0,6, což odpovídá zmíněným 60 procentům.

Je důležité zmínit, že pro evidované na úřadu práce platí stejné podmínky jako pro zaměstnance v pracovním poměru, co se týče časového limitu pro nárok na nemocenské. Nemocenská se vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, přičemž prvních 14 dní není u nezaměstnaných kryto žádnou náhradou, na rozdíl od zaměstnanců, kteří v této době dostávají náhradu mzdy od zaměstnavatele.

V praxi to znamená, že pokud je uchazeč o zaměstnání uznán práce neschopným, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit úřadu práce a České správě sociálního zabezpečení. Výše jeho nemocenské bude následně vypočtena podle výše uvedeného postupu, přičemž maximální doba poskytování nemocenského může činit až 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Pro správný výpočet nemocenské je také podstatné, že se do rozhodného období zahrnují příjmy z posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události. U uchazečů o zaměstnání se však vychází z výše jejich poslední podpory v nezaměstnanosti, což může vést k nižším dávkám nemocenského pojištění ve srovnání s obdobím, kdy byli zaměstnaní. Tento systém má motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu hledání práce a návratu na pracovní trh.

Maximální doba pobírání nemocenské na ÚP

Při pobírání nemocenské na Úřadu práce je důležité vědět, že maximální doba pro čerpání této dávky je stanovena na 380 kalendářních dnů. Tato doba se počítá od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. V případě, že uchazeč o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce onemocní, má nárok na nemocenskou dávku, pokud splňuje zákonné podmínky. Výše nemocenské dávky se vypočítává z předchozího vyměřovacího základu, kterým je zpravidla průměrný měsíční čistý výdělek z posledního zaměstnání před evidencí na Úřadu práce.

Je třeba zdůraznit, že nemocenská na Úřadu práce se počítá jinak než běžná nemocenská v zaměstnání. Základem pro výpočet je podpora v nezaměstnanosti, kterou uchazeč pobíral nebo by mohl pobírat. Pokud uchazeč nesplňuje podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, nemocenská se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu. V současné době činí nemocenská od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Důležitým aspektem je také skutečnost, že první dva týdny nemoci nejsou při evidenci na Úřadu práce propláceny. Nemocenská se začíná vyplácet až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. V případě dlouhodobé nemoci může být doba pobírání nemocenské prodloužena až na 730 kalendářních dnů, ale pouze ve výjimečných případech a na základě posouzení posudkovým lékařem ČSSZ.

Pro získání nemocenské na Úřadu práce musí být splněny určité podmínky. Především musí být uchazeč řádně evidován jako nezaměstnaný a musí mít vystavenou pracovní neschopnost od lékaře. Nárok na nemocenskou zaniká ukončením evidence na Úřadu práce nebo nástupem do zaměstnání. Je také důležité vědět, že doba pobírání nemocenské se nezapočítává do podpůrčí doby pro podporu v nezaměstnanosti.

Systém výpočtu nemocenské na Úřadu práce bere v úvahu také sociální aspekty situace nezaměstnaného. Proto je stanovena minimální výše denní nemocenské dávky, která zajišťuje alespoň základní příjem v době nemoci. Maximální výše nemocenské je limitována a vypočítává se z redukovaného denního vyměřovacího základu podle platných redukčních hranic. Tyto hranice se každoročně upravují podle vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství.

V případě, že uchazeč o zaměstnání vyčerpá maximální dobu pobírání nemocenské a jeho zdravotní stav se nezlepší, může požádat o invalidní důchod nebo jiné sociální dávky. Je však nezbytné, aby všechny změny zdravotního stavu a případné prodloužení pracovní neschopnosti byly řádně hlášeny jak ošetřujícímu lékaři, tak Úřadu práce a příslušné správě sociálního zabezpečení.

Potřebné dokumenty k žádosti o nemocenskou

Pro získání nemocenské dávky na úřadu práce je nutné předložit několik zásadních dokumentů. Základním dokumentem je neschopenka neboli rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, kterou vystaví ošetřující lékař. Tento dokument musí být řádně vyplněn a obsahovat všechny náležitosti včetně data vzniku pracovní neschopnosti. Kromě neschopenky je třeba doložit potvrzení o ukončení zaměstnání a evidenci na úřadu práce. Toto potvrzení vydává příslušná pobočka úřadu práce a musí z něj být jasně patrné, od kdy je žadatel veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Další nezbytnou součástí žádosti je potvrzení o výši příjmu z předchozího zaměstnání. Toto potvrzení musí obsahovat informace o hrubé mzdě za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Pokud žadatel v tomto období vystřídal více zaměstnavatelů, je nutné doložit potvrzení od všech. V případě, že žadatel podnikal jako OSVČ, musí doložit přehled o příjmech a výdajích za relevantní období.

Pro správný výpočet nemocenské je také důležité doložit potvrzení o vyplácených dávkách v nezaměstnanosti, pokud je žadatel pobíral. Výše nemocenské se totiž počítá z tzv. denního vyměřovacího základu, který se stanovuje z příjmů v rozhodném období. U uchazečů o zaměstnání se za denní vyměřovací základ považuje poslední výše podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, která byla uchazeči vyplácena.

V některých případech může být vyžadováno také potvrzení o studiu či doklad o pobírání rodičovského příspěvku, pokud tyto skutečnosti nastaly v rozhodném období. Všechny dokumenty musí být předloženy v originále nebo jako úředně ověřené kopie. Je důležité zmínit, že žádost o nemocenskou musí být podána nejpozději do tří pracovních dnů od vzniku pracovní neschopnosti.

Pro urychlení procesu zpracování žádosti je vhodné přiložit také doklad o číslu bankovního účtu, na který má být dávka zasílána. Pokud žadatel preferuje výplatu poštovní poukázkou, není tento dokument nutný, ale je třeba tuto skutečnost uvést v žádosti. V případě, že některé dokumenty chybí nebo nejsou řádně vyplněny, úřad práce vyzve žadatele k jejich doplnění. Na doplnění dokumentů je stanovena lhůta, jejíž nedodržení může vést k zamítnutí žádosti.

Je také nezbytné průběžně dokládat potvrzení o trvání pracovní neschopnosti, které vystavuje ošetřující lékař. Toto potvrzení se předkládá vždy ke konci každého měsíce trvání pracovní neschopnosti. Po ukončení pracovní neschopnosti je nutné neprodleně doložit lékařem potvrzený doklad o jejím ukončení.

Způsob podání žádosti na OSSZ

Pro získání nemocenské dávky během evidence na úřadu práce je nutné podat žádost na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Tento proces začíná u vašeho ošetřujícího lékaře, který vám vystaví rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Toto potvrzení musíte osobně nebo prostřednictvím jiné osoby doručit na OSSZ, v jejímž obvodu máte trvalé nebo přechodné bydliště.

Je důležité vědět, že nemocenské dávky se vyplácejí pouze v případě, že jste v době vzniku pracovní neschopnosti vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a současně vám náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Žádost je nutné podat nejpozději do tří pracovních dnů od vystavení neschopenky.

Na OSSZ musíte předložit několik dokumentů. Kromě neschopenky od lékaře je potřeba dodat také potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které vám vydá úřad práce. Toto potvrzení by mělo obsahovat informace o výši podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. OSSZ může v některých případech požadovat i další dokumenty, proto je vhodné se předem informovat o všech náležitostech.

Samotný proces podání žádosti lze realizovat několika způsoby. Nejběžnější je osobní návštěva pobočky OSSZ, kde předáte všechny potřebné dokumenty. Můžete také využít možnosti zaslání dokumentů poštou, v takovém případě je doporučeno použít doporučené psaní pro zajištění doručení. V současné době je možné využít i elektronické podání prostřednictvím datové schránky, pokud ji máte zřízenou.

Při podávání žádosti je třeba počítat s tím, že OSSZ bude potřebovat určitý čas na zpracování vaší žádosti. Běžná doba vyřízení se pohybuje okolo 30 dnů od podání kompletní žádosti. Po schválení žádosti vám budou nemocenské dávky vypláceny zpětně od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Je také důležité vědět, že během pobírání nemocenských dávek musíte dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a umožnit případnou kontrolu jeho dodržování. OSSZ má právo provádět kontroly dodržování režimu práce neschopného pojištěnce, a to i u uchazečů o zaměstnání. Porušení těchto povinností může vést ke krácení nebo dokonce odnětí nemocenských dávek.

V případě ukončení pracovní neschopnosti je nutné tuto skutečnost neprodleně oznámit jak OSSZ, tak úřadu práce. Následně se opět obnovuje výplata podpory v nezaměstnanosti, pokud na ni máte nárok a nebyla vyčerpána podpůrčí doba. Je důležité všechny změny hlásit včas, abyste předešli případným komplikacím s výplatou dávek nebo dokonce jejich neoprávněnému pobírání.

Výplata dávky a termíny vyplácení

Nemocenská dávka pro uchazeče o zaměstnání registrované na úřadu práce se vyplácí zpětně, a to vždy za předchozí kalendářní měsíc. Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) provádí výplatu dávky nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy jí byly doručeny všechny potřebné doklady pro stanovení výše dávky a její výplatu. Pokud tedy odevzdáte neschopenku a další dokumenty například 15. března, OSSZ má povinnost vyplatit dávku nejpozději do 15. dubna.

Je důležité vědět, že výplata nemocenské dávky probíhá buď bezhotovostním převodem na bankovní účet, který uchazeč o zaměstnání uvedl v žádosti, nebo poštovní poukázkou na adresu trvalého bydliště. Způsob výplaty si může každý zvolit podle svých preferencí, přičemž bezhotovostní převod je zpravidla rychlejší a pohodlnější variantou. V případě výplaty poštovní poukázkou je třeba počítat s tím, že doručení může trvat o několik dní déle.

Pro včasné vyplacení dávky je naprosto zásadní včasné dodání všech potřebných dokumentů. Mezi tyto dokumenty patří především řádně vyplněný tiskopis Žádost o nemocenské, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a případně další dokumenty požadované OSSZ. Pokud některý z dokumentů chybí nebo obsahuje chyby, OSSZ kontaktuje žadatele a požádá o doplnění či opravu, což může celý proces výplaty prodloužit.

V průběhu trvání pracovní neschopnosti je nutné pravidelně dokládat její pokračování prostřednictvím lékařem vystaveného potvrzení. Toto potvrzení se předkládá OSSZ vždy ke konci každého měsíce, aby mohla být provedena výplata dávky za následující období. Při ukončení pracovní neschopnosti je pak nezbytné neprodleně doručit OSSZ konečné potvrzení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Je třeba mít na paměti, že výše nemocenské dávky se může v průběhu trvání pracovní neschopnosti měnit. První tři dny nemoci náleží snížená sazba dávky, od čtvrtého dne se pak vyplácí standardní výše dávky. Maximální doba poskytování nemocenské dávky činí 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V případě, že pracovní neschopnost trvá déle, je možné požádat o prodloužení podpůrčí doby.

Pokud dojde ke změně skutečností rozhodných pro výplatu dávky (například změna adresy, čísla účtu nebo zdravotního stavu), je příjemce dávky povinen tyto změny neprodleně oznámit příslušné OSSZ. Neoznámení změn může vést k přeplatku na dávce, který by následně musel být vrácen, nebo naopak k nedoplatku, o který by si musel příjemce dodatečně zažádat.

Souběh nemocenské s podporou v nezaměstnanosti

Pokud se ocitnete v situaci, kdy jste evidováni na úřadu práce a současně onemocníte, je důležité znát pravidla pro souběh nemocenské s podporou v nezaměstnanosti. Nemocenská dávka se v tomto případě vypočítává z posledního vyměřovacího základu z předchozího zaměstnání. To znamená, že se bere v úvahu příjem, který jste měli v posledním zaměstnání před evidencí na úřadu práce.

V praxi to funguje tak, že když během pobírání podpory v nezaměstnanosti onemocníte a váš ošetřující lékař vám vystaví pracovní neschopenku, musíte tuto skutečnost neprodleně oznámit úřadu práce. Po dobu nemoci se pozastavuje výplata podpory v nezaměstnanosti a namísto ní dostáváte nemocenské dávky. Tyto dávky vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, nikoliv úřad práce.

Výše nemocenské se počítá z denního vyměřovacího základu, který vychází z příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události. První tři dny nemoci nedostáváte žádnou dávku, od čtvrtého dne nemoci činí nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Je důležité si uvědomit, že tento základ se redukuje podle zákonem stanovených hranic, které se každoročně upravují.

Podpora v nezaměstnanosti se po dobu nemoci přerušuje a její vyplácení pokračuje až po ukončení pracovní neschopnosti. Doba nemoci se započítává do podpůrčí doby pro podporu v nezaměstnanosti, což znamená, že se o tuto dobu neprodlužuje celková doba, po kterou máte nárok na podporu. To je velmi důležité si uvědomit při plánování svých financí.

Pro získání nemocenské během evidence na úřadu práce musíte splňovat několik podmínek. Především musíte být v době vzniku pracovní neschopnosti účastníkem nemocenského pojištění nebo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Pokud jste byli před evidencí na úřadu práce zaměstnáni méně než 7 kalendářních dnů, ochranná lhůta činí pouze tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

V případě dlouhodobé nemoci může dojít k situaci, kdy vám skončí podpůrčí doba pro podporu v nezaměstnanosti, ale stále jste v pracovní neschopnosti. V takovém případě nadále dostáváte nemocenské dávky až do ukončení pracovní neschopnosti nebo do uplynutí maximální podpůrčí doby pro nemocenské, která činí 380 kalendářních dnů. Po ukončení nemoci se musíte znovu aktivně zapojit do hledání zaměstnání a plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, i když už nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Je také důležité zmínit, že během pracovní neschopnosti nemůžete vykonávat výdělečnou činnost ani přivýdělek, který by byl jinak s evidencí na úřadu práce slučitelný. Porušení tohoto pravidla může vést k odebrání nemocenských dávek a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.